Oil painting of fire.

Rozklad na Blízkém východě a globální rizika

NEW YORK – Žádné z dnešních geopolitických rizik není větší než dlouhý oblouk nestability táhnoucí se od Maghrebu až po afghánsko-pákistánskou hranici. Arabské jaro je stále vzdálenější vzpomínkou a nestabilita v tomto oblouku se prohlubuje. Vezmeme-li si tři původní země arabského jara, pak z Libye se stal zkrachovalý stát, Egypt se vrátil k autoritářské vládě a Tunisko ekonomicky i politicky destabilizují teroristické útoky.

Násilí a nestabilita se dnes navíc šíří ze severní Afriky do Afriky subsaharské, přičemž Sahel – jeden z nejchudších a ekologicky nejpoškozenějších regionů světa – vězí ve spárech džihádismu, jenž prosakuje také na východ do Afrického rohu. A kromě Libye zuří občanské války rovněž v Iráku, Sýrii, Jemenu a Somálsku, které stále více připomínají zkrachovalé státy.

Chaos v regionu (který pomohly přiživit Spojené státy a jejich spojenci usilující o změnu režimu v Iráku, Libyi, Sýrii, Egyptě i jinde) podkopává i dříve bezpečné státy. Příliv uprchlíků ze Sýrie a Iráku destabilizuje Jordánsko, Libanon a dnes už i Turecko, jež se pod prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem stává autoritářskou zemí. A protože konflikt mezi Izraelem a Palestinci zůstává nevyřešený, představují Hamás v Gaze a Hizballáh v Libanonu chronickou hrozbu násilných střetů s Izraelem.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/l0E41M0/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.