Bojechtivá duše thatcherismu

LONDÝN – Margaret Thatcherová byla největším ze všech britských předsedů vlády v mírovém období dvacátého století. V 80. letech, kdy téměř současně vypukly krize komunismu na Východě a krize sociální demokracie na Západě, se jí naskytla příležitost vykonat velké věci. Bylo však zapotřebí velkého vůdce, aby této šance dokázal využít.

Vztah s nejvyšším sovětským představitelem Michailem Gorbačovem jí otevřel cestu k ukončení studené války; její privatizační politika zase ukázala světu, jak demontovat státní socialismus. Neoliberální obroda z 80. let minulého století bude navždy známá jako reaganovsko-thatcherovská revoluce.

Ze všech britských premiérů moderní doby to zároveň byla ona, kdo nejvíc rozděloval občany – byla rovným dílem obdivována a nenáviděna, což bylo dáno nejen její politikou, ale do značné míry také licoměrným způsobem, jakým ji prosazovala. Právem sama sebe označovala za „politika z přesvědčení“. Přesvědčení je utkvělý názor, který nepřipouští žádný argument. Navíc se neobtěžovala s nikým usmiřovat a místo toho rozdělovala svět politiky na „my“ a „oni“. „Kde je omyl, nechť vneseme pravdu,“ citovala Františka z Assisi při svém nástupu na Downing Street 10.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/iEybqkB/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.