Bojechtivá duše thatcherismu

LONDÝN – Margaret Thatcherová byla největším ze všech britských předsedů vlády v mírovém období dvacátého století. V 80. letech, kdy téměř současně vypukly krize komunismu na Východě a krize sociální demokracie na Západě, se jí naskytla příležitost vykonat velké věci. Bylo však zapotřebí velkého vůdce, aby této šance dokázal využít.

Vztah s nejvyšším sovětským představitelem Michailem Gorbačovem jí otevřel cestu k ukončení studené války; její privatizační politika zase ukázala světu, jak demontovat státní socialismus. Neoliberální obroda z 80. let minulého století bude navždy známá jako reaganovsko-thatcherovská revoluce.

Ze všech britských premiérů moderní doby to zároveň byla ona, kdo nejvíc rozděloval občany – byla rovným dílem obdivována a nenáviděna, což bylo dáno nejen její politikou, ale do značné míry také licoměrným způsobem, jakým ji prosazovala. Právem sama sebe označovala za „politika z přesvědčení“. Přesvědčení je utkvělý názor, který nepřipouští žádný argument. Navíc se neobtěžovala s nikým usmiřovat a místo toho rozdělovala svět politiky na „my“ a „oni“. „Kde je omyl, nechť vneseme pravdu,“ citovala Františka z Assisi při svém nástupu na Downing Street 10.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/iEybqkB/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.