Diskuse o migraci se dnes soustřeďují spíše na dopad přistěhovalců na soudržnost společnosti. Zastánci otevřenější politiky tvrdí, že z důvodu postupného stárnutí populace a ubývání pracovní síly je imigrace žádoucí pro udržení vysoké životní úrovně. Jejich odpůrci naopak hovoří o rušivých vlivech imigrace zvlášť na nejzranitelnější skupiny občanů v zemích, které už teď trpí vysokou nezaměstnaností. Především ale potřebujeme hlubší a globálnější náhled na celou problematiku, který nepřináší ani jedna strana.
Díky obrovským hospodářským změnám, společenskému vření a politickým bouřím vzrostl od roku 1800 do roku 1950 počet obyvatel Evropy o 269 procent: z 203 na 547 milionů. Emigrace z Evropy se pro kontinent stala bezpečnostním ventilem, bez něhož by tlak na státy i populace byl neúnosný.
Během těchto 150 let Evropané houfně emigrovali do Latinské Ameriky, kde přispěli k 50milionovému zvýšení počtu obyvatel, do Severní Ameriky, kde se díky nim počet obyvatel zvýšil o 75 milionů, a do Oceánie, kde populace vzrostla o 11 milionů. Venkovské obyvatelstvo, pro které už nebylo místo, si mohlo najít půdu k obdělávání na rozsáhlých plochách tehdejšího amerického pohraničí nebo místo v průmyslových závodech v rodících se amerických velkoměstech. Ti nejodvážnější a nejctižádostivější mohli své štěstí jít hledat do afrických a asijských kolonií.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Since the 1990s, Western companies have invested a fortune in the Chinese economy, and tens of thousands of Chinese students have studied in US and European universities or worked in Western companies. None of this made China more democratic, and now it is heading toward an economic showdown with the US.
argue that the strategy of economic engagement has failed to mitigate the Chinese regime’s behavior.
While Chicago School orthodoxy says that humans can’t beat markets, behavioral economists insist that it’s humans who make markets, which means that humans can strive to improve their functioning. Which claim you believe has important implications for both economic theory and financial regulation.
uses Nobel laureate Robert J. Shiller’s work to buttress the case for a behavioral approach to economics.
Diskuse o migraci se dnes soustřeďují spíše na dopad přistěhovalců na soudržnost společnosti. Zastánci otevřenější politiky tvrdí, že z důvodu postupného stárnutí populace a ubývání pracovní síly je imigrace žádoucí pro udržení vysoké životní úrovně. Jejich odpůrci naopak hovoří o rušivých vlivech imigrace zvlášť na nejzranitelnější skupiny občanů v zemích, které už teď trpí vysokou nezaměstnaností. Především ale potřebujeme hlubší a globálnější náhled na celou problematiku, který nepřináší ani jedna strana.
Díky obrovským hospodářským změnám, společenskému vření a politickým bouřím vzrostl od roku 1800 do roku 1950 počet obyvatel Evropy o 269 procent: z 203 na 547 milionů. Emigrace z Evropy se pro kontinent stala bezpečnostním ventilem, bez něhož by tlak na státy i populace byl neúnosný.
Během těchto 150 let Evropané houfně emigrovali do Latinské Ameriky, kde přispěli k 50milionovému zvýšení počtu obyvatel, do Severní Ameriky, kde se díky nim počet obyvatel zvýšil o 75 milionů, a do Oceánie, kde populace vzrostla o 11 milionů. Venkovské obyvatelstvo, pro které už nebylo místo, si mohlo najít půdu k obdělávání na rozsáhlých plochách tehdejšího amerického pohraničí nebo místo v průmyslových závodech v rodících se amerických velkoměstech. Ti nejodvážnější a nejctižádostivější mohli své štěstí jít hledat do afrických a asijských kolonií.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in