Paul Lachine

Práce jako konstanta

LONDÝN – Jak se svět vzpamatovává z Velké recese, začíná být čím dál těžší rozlišovat skutečné trendy událostí. Na jedné straně poměřujeme oživení podle úspěchu při obnovování úrovní růstu, výstupu a zaměstnanosti z doby před nástupem recese. Na druhé straně existuje znepokojivý pocit, že dnešním „novým normálem“ je možná pomalejší růst a vyšší míry nezaměstnanosti.

Úkolem je teď tedy sestavit politické přístupy, které zajistí práci pro všechny, kdo pracovat chtějí, v ekonomikách, které toho při své současné organizaci nemusejí být schopny. Toto téma je mnohem akutnější ve vyspělých než v rozvojových zemích, přestože vzhledem ke vzájemné závislosti jde do jisté míry o společnou věc.

Problém má dva aspekty. Jak roste prosperita zemí, člověk by očekával zpomalování jejich temp růstu. V dřívějších dobách růst poháněl nedostatek kapitálu: kapitálové investice lákaly vysokou míru návratnosti, což vytvářelo pozitivní koloběh úspor a investic.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/4FLTfoO/cs;