0

Lulův křest ohněm

Svým ohromujícím vítězstvím v nedělním druhém kole brazilských prezidentských voleb Luiz Inácio Lula da Silva, který si nechává říkat ,,Lula," konečně po čtyřech pokusech dosáhl svého cíle. Přestože na počátku volebního boje jej mnozí odepsali jako věčně poraženého, Lula své kritiky ohromil profesionální kampaní, v níž si vydobyl podporu z celé šíře politického spektra.

K tomu mu pomohlo i nemastné neslané snažení jeho hlavního protivníka José Serry, který nedokázal stavět na podstatných úspěších odstupujícího prezidenta Fernanda Henriqua Cardosy. Uvážíme-li Lulův skromný původ a odborářské zázemí, je jeho vítězství v zemi prodchnuté sociální nespravedlností a světově nejnerovnoprávnějším rozdělením příjmů ohromujícím úspěchem.

Vykonávat funkci ovšem nebude snazší než ji získat. Lulova Dělnická strana (PT) je v menšině v obou komorách kongresu. Jeho přirození spojenci na levici nemůžou vytvořit většinu. PT je ale v dolní sněmovně jak stranou největší, tak nejdisciplinovanější.

Disciplína má velkou váhu, protože vládnout v Brazílii vždy znamenalo vytvářet koalice. Lula se ocitne v situaci podobné té, jíž čelil prezident Cardoso, jehož Sociálnědemokratická strana (PSDB) si v legislativě dokázala osm let prorážet cestu prostřednictvím stranických koalic, které cizincům připadaly velmi nestabilní. Moc nad stranou by mu měla pomáhat při dosahování kompromisů, které bude nutné domlouvat s ostatními stranami, aby mohl účinně vládnout.