0

Šťastné malé země?

AMSTERDAM – Malé demokracie západní Evropy mají celkově vzato výjimečné štěstí. Státy jako Nizozemsko, Belgie a Švýcarsko jsou svobodnější a bohatší než téměř všechny ostatní země na světě a zdálo by se, že se takřka nemají čeho bát. Proto o nich svět obvykle slyší méně než například o Afghánistánu či o Kosovu. Přesto se všechny tři v poslední době hojně objevují ve zprávách – a to nikoliv ze šťastných důvodů.

Nejúspěšnější politickou silou ve Švýcarsku je dnes Švýcarská lidová strana Christopha Blochera. Stranické propagační materiály hovoří za vše. Jeden plakát zobrazuje tři bílé ovce vykopávající ze švýcarské vlajky ovci černou. A obrazy narkomanů a muslimských žen v šátcích jsou stavěny do kontrastu s propagačním filmem plným idylických záběrů na alpskou scenerii a výkonné banky – takové je Švýcarsko podle lidové strany.

Vlámská nacionalistická strana Vlaams Belang sice není v Belgii stranou největší, ale i ona si vedla v místních volbách dobře. Podobně jako Švýcarská lidová strana se i Vlaams Belang přiživuje na populární nevraživosti vůči přistěhovalcům – zejména muslimským přistěhovalcům –, vůči Evropské unii a samozřejmě i vůči frankofonním Valonům, s nimiž by se vlámští nacionalisté rádi rozvedli. Posledně jmenovaný sentiment přitom představuje závažnou hrozbu pro přežití Belgie.

A ačkoliv nizozemskou vládu stále spravují povětšině středněproudí a stálí křesťanští demokraté, také zde sílí pravicový populismus. Strana pro svobodu Geerta Wilderse chce zakázat korán, zastavit muslimské přistěhovalectví a zbavit delikventy s přistěhovaleckou minulostí nizozemského občanství. Nově založené hnutí Hrdí na Nizozemsko, v jehož čele stojí bývalá ministryně pro přistěhovalectví Rita Verdonková, prosazuje poněkud slušnější verzi této tvrdé linie.