0

Stará, nová a jiná Evropa

Zprávám z poslední doby vévodí diskuse o tom, co je "stará" a co "nová" Evropa. Lze ovšem předpokládat, že s rozšířením Evropské unie o většinu někdejších sovětských východoevropských satelitů vznikne ještě jedna Evropa - Evropa, která "na to nemá". "Jiná" Evropa, chcete-li. Aby v Evropě mezi těmi, co na to mají, a těmi, co na to nemají, nevznikla nová dělící čára, musí Evropská unie obrátit svou pozornost dále na východ, na své nové sousedy (Ukrajinu, Moldávii a Bělorusko) a ostatní země bývalého Sovětského svazu.

V letech 1999 až 2002 Evropská unie vynaložila devět miliard eur na přípravu kandidátských zemí ze střední Evropy a Pobaltí na členství - tedy desetkrát více peněz, než kolik se z jejího rozpočtu dostalo zuboženým zemím nekandidátským ze střední Asie. Na integraci nových členů EU vynaloží 30 miliard eur. Je v ekonomickém a bezpečnostním zájmu EU, aby svou štědrost rozšířila i dále na východ a aby tak napomohla vzniku a rozvoji stabilních tržních ekonomik ve střední Asii, na Kavkaze a v dalších zemích Společenství nezávislých států.

Chudoba a zaostalost jsou brzdou bezpečnosti a demokracie. Jsou živnou půdou nejen pro přeshraniční organizovaný zločin, obchod s bílým masem, pašování drog a nelegální migraci, ale také pro náboženský extremismus a terorismus. Afghánistán je strohým varováním toho, co se stane, obrátí-li se svět zády k chudé zemi v nestabilním regionu. Rozšíření evropského Společného hospodářského prostoru na všechna území bývalého sovětského bloku výrazně napomůže zvýšení bezpečnosti i prosperity v regionu.

Bývalé sovětské republiky jsou v mnoha ohledech mnohem hůř predisponovány k tomu, aby zvládly přechod na tržní ekonomiku, než jejich bývalí komunističtí sousedé směrem na západ. Pro některé tyto země se překážky zdají téměř doslova nepřekonatelné.