Lekce z rozděleného ostrova

Asi jedenáct set kilometrů od floridského pobřeží leží jedno z nejzuboženějších míst na Zemi – ostrov Hispaniola, první zastávka Kryštofa Kolumba v Novém světě. Z Floridy sem let trvá pouhou hodinu a půl; čekali bychom, že ostrov bude tropickým rájem a oblíbeným místem pro americké offshore podnikání. Realita je nicméně mnohem krutější.

Na Hispaniole leží dva státy. Na západě ostrova je to Haiti, nejchudší země obou Amerik. Na východě se rozkládající Dominikánská republika je úspěšnější, průměrný příjem je zde šestkrát vyšší než v Haiti. I ta však prožila mnoho politických i ekonomických hrůz, než v devadesátých letech přišel zlom. Návrat Jean-Bertranda Aristida do haitského prezidentského úřadu by mohl ukončil dlouhý cyklus haitské chudoby a násilí, pokud ovšem Haiti i USA pochopí lekci v podobě krušných dějin Hispanioly.

Chudoba Hispanioly má své kořeny v koloniálních dobách. Evropané karibské ostrovy kolonizovali, aby na nich pěstovali cukrovou třtinu. Pracovali zde a umírali otroci, které kolonizátoři nemilosrdně a v milionech dováželi z Afriky. Třtinovým plantážím postupně ustupovaly místní tropické pralesy. Důsledky kolonizace - odlesňováním, erozí půdy a kolapsem zemědělské produktivity – byla Hispaniola postižena nejhůře na haitské straně.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/8NDcx03/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.