1

Naučit se odhodit extremismus

BEJRÚT – Zpráva za zprávou od Světové banky, Rozvojového programu OSN i Arabské ligy zdůrazňuje, že k hlavním příčinám zaostalosti arabského světa patří tamní vzdělanostní deficit. Ač jde o domov 5 % světové populace a naleziště značné části světové ropy a plynu, arabský svět pokulhává za většinou světa a trpí tím, co nejlépe vystihuje pojem „vzdělanostní chudoba“. Bez dramatického zlepšení na všech úrovních školství se nezaměstnanost, negramotnost a příjmová nerovnost budou nadále zhoršovat a region zůstane nebezpečný sám sobě i svým sousedům.

Nezaměstnanost v arabském světě se už před současnou hospodářskou recesí odhadovala na 14 % – což je mimo subsaharskou Afriku světově nejvyšší průměr. Mezi mladými lidmi a čerstvými absolventy vysokých škol je toto číslo více než dvojnásobné.

Arabský svět se také vyznačuje nejvyšším populačním růstem na světě, přičemž téměř 40 % jeho obyvatel je v současnosti mladší 15 let. Podle některých odhadů na arabský svět připadá čtvrtina světové nezaměstnanosti lidí ve věkové skupině od 15 do 24 let. Jen aby udržely krok s přílivem mladých lidí na trh práce, arabské ekonomiky budou muset v příštích 10 letech vytvořit 100 milionů pracovních míst, což ovšem půjde stěží, zůstane-li školství žalostné.

Poměr dětí, které se v arabském světě dostaví k zápisu, se sice za poslední desetiletí zlepšil, ale přesto arabské země stále mají jeden z nejnižších průměrných čistých podílů zapsaných školáků v rozvojovém světě. Do školy nechodí asi jedno z pěti způsobilých dětí, tedy víc než sedm milionů, a 60 % z nich tvoří dívky. V porovnání s obyvateli východoasijských zemí není průměrná doba školní docházky u Arabů ani poloviční. Není divu, že negramotnost se navzdory pokrokům během posledních desetiletí drží v průměru kolem 30 % a v některých arabských zemích dosahuje 50 až 60 %.