Západní strategie pro upadající Rusko

CAMBRIDGE – Aspenská strategická skupina, apolitické sdružení expertů na zahraniční politiku, jejímiž spolupředsedy jsou bývalý poradce amerického prezidenta pro otázky národní bezpečnosti Brent Scowcroft a já, se nedávno potýkala s otázkou, jak reagovat na počínání Ruska na Ukrajině. Nyní se se stejnou otázkou potýká NATO.

Západ se sice musí postavit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a jeho snaze o zpochybnění zásady nezabírat území silou, která vznikla po roce 1945, avšak zároveň nesmí Rusko zcela izolovat. Západ má totiž s touto zemí společné zájmy týkající se jaderné bezpečnosti, nešíření jaderných zbraní, boje proti terorismu, Arktidy i regionálních otázek, jako jsou Írán a Afghánistán. Samotná zeměpisná poloha navíc dává Putinovi výhodu v případě jakéhokoliv vyhrocení konfliktu na Ukrajině.

Je přirozené cítit hněv nad Putinovým klamavým jednáním, avšak hněv není strategií. Západ musí vůči Rusku zavést finanční a energetické sankce, aby ho odradil od dalších kroků na Ukrajině; současně však nesmí ztratit ze zřetele potřebu spolupracovat s Ruskem v dalších otázkách. Nalezení rovnováhy mezi těmito cíli není snadné a z nové studené války by neměla prospěch žádná strana. Není tedy překvapivé, že když přišla na přetřes otázka konkrétních politických doporučení, rozdělila se Aspenská skupina na „vyvíječe tlaku“ a „jednatele“.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/fWilQUx/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.