0

Návrat Japonska

TOKIO – „Japonsko je zpět!“ deklaroval japonský premiér Šinzó Abe během své návštěvy ve Washingtonu v září letošního roku. Ačkoliv je však Japonsko po dvou desetiletích hospodářské stagnace možná na správné cestě, pro zajištění dlouhodobé budoucnosti země je potřeba ještě mnoho udělat.

Abeho Liberálně demokratická strana (LDS) získala v červenci kontrolu nad oběma parlamentními komorami – bylo to ohromující volební vítězství, z něhož vyplynul nejsilnější politický mandát, jaký kdy kterýkoliv nejvyšší japonský představitel za mnoho posledních let získal. V důsledku toho se zdá, že Abe pravděpodobně setrvá u moci déle než jeho neúspěšní předchůdci, z nichž většina nevydržela ve funkci více než rok.

Japonská ekonomika mezitím jeví známky zotavení po období malátnosti, které trvalo celou generaci – anualizované tempo růstu letos přesáhne 3%. Po trojím šoku v podobě zemětřesení, cunami a jaderné katastrofy v roce 2011 se navíc Japonsku podařilo (se značnými náklady) nahradit výpadek reaktorů v elektrárně Fukušima Daiči, které zajišťovaly 25% celkových energetických dodávek země. Důvěru veřejnosti zvýšilo také oznámení, že Tokio uspořádá v roce 2020 olympijské hry.

Skeptikové se obávají, že hospodářský pokrok nemusí trvat dlouho, a tvrdí, že vysoké tempo růstu je pouhým odrazem uvolněné měnové politiky a fiskálního stimulu – tedy strategie, která bude kvůli inflaci trvale neudržitelná. Abeho stoupenci na to odpovídají, že třetí „šíp abenomiky“ – strukturální reformy mající zvýšit produktivitu – byl teprve vytažen z toulce. Poukazují přitom na Abeho schopnost překonávat odpor, ať už jde o drobné pěstitele rýže, kteří tvoří část volební základny LDS, nebo o účast Japonska na jednáních o Transpacifickém partnerství, jež by otevřelo japonskou ekonomiku zvýšené globální konkurenci.