CAMBRIDGE – Dvaadvacátého listopadu si připomeneme 50. výročí atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho. Pro lidi, kteří v té době žili, to byla jedna z oněch natolik šokujících událostí, že si pamatují, kde právě byli, když se tu zprávu dozvěděli. Já jsem onen dramatický titulek zahlédl ve chvíli, kdy jsem v Nairobi vystupoval z vlaku.
Kennedymu bylo pouhých 46 let, když ho v Dallasu zabil Lee Harvey Oswald, nespokojený bývalý mariňák, který zběhl na stranu Sovětského svazu. A přestože Kennedyho sužovalo onemocnění, navenek vrhal obraz člověka plného mládí a síly, což ještě více přispělo k dramatičnosti a srdceryvnosti jeho úmrtí.
Kennedyho mučednická smrt vedla mnohé Američany k tomu, aby ho začali řadit po bok velkých prezidentů typu George Washingtona a Abrahama Lincolna, avšak historikové jsou v hodnoceních zdrženlivější. Kritikové poukazují na jeho leckdy lehkovážné sexuální chování, na jeho chudou legislativní bilanci a na jeho neschopnost doprovodit slova činy. Zatímco Kennedy hovořil o občanských právech, daňových škrtech a snižování chudoby, byl to teprve jeho nástupce Lyndon Johnson, jenž využil Kennedyho mučednictví a svých mnohem impozantnějších politických schopností k tomu, aby ve zmíněných oblastech prosadil historické legislativní návrhy.
CAMBRIDGE – Dvaadvacátého listopadu si připomeneme 50. výročí atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho. Pro lidi, kteří v té době žili, to byla jedna z oněch natolik šokujících událostí, že si pamatují, kde právě byli, když se tu zprávu dozvěděli. Já jsem onen dramatický titulek zahlédl ve chvíli, kdy jsem v Nairobi vystupoval z vlaku.
Kennedymu bylo pouhých 46 let, když ho v Dallasu zabil Lee Harvey Oswald, nespokojený bývalý mariňák, který zběhl na stranu Sovětského svazu. A přestože Kennedyho sužovalo onemocnění, navenek vrhal obraz člověka plného mládí a síly, což ještě více přispělo k dramatičnosti a srdceryvnosti jeho úmrtí.
Kennedyho mučednická smrt vedla mnohé Američany k tomu, aby ho začali řadit po bok velkých prezidentů typu George Washingtona a Abrahama Lincolna, avšak historikové jsou v hodnoceních zdrženlivější. Kritikové poukazují na jeho leckdy lehkovážné sexuální chování, na jeho chudou legislativní bilanci a na jeho neschopnost doprovodit slova činy. Zatímco Kennedy hovořil o občanských právech, daňových škrtech a snižování chudoby, byl to teprve jeho nástupce Lyndon Johnson, jenž využil Kennedyho mučednictví a svých mnohem impozantnějších politických schopností k tomu, aby ve zmíněných oblastech prosadil historické legislativní návrhy.