White House Photo/Pete Souza

Obama pragmatik

CAMBRIDGE – Prezident Barack Obama loni ve svém projevu k promujícím kadetům na Vojenské akademii USA ve West Point prohlásil, že některé chyby, jež Ameriku po druhé světové válce vyšly nejdráž, nebyly plodem zdrženlivosti, nýbrž „ochoty hnát se do vojenských avantýr bez domýšlení důsledků“. Obama sice může mít pravdu, leč jeho proslov mnoho nepřispěl k utišení kritiků, kteří jej obviňují z pasivity a slabosti, zejména s ohledem na Sýrii a Ukrajinu.

Tuto frustraci lze dát zčásti za vinu nemožně vysokým očekáváním, jež Obama vzbudil při svých raných projevech, v nichž voliče inspiroval přísliby systémové změny. Na rozdíl od většiny kandidátů si Obama tuto transformační rétoriku zachoval i poté, co mu v kampani roku 2008 zajistila vítězství. Sérií projevů během prvního roku ve funkci prezidenta dokonce očekávání vyhnal ještě výš, neboť metou stanovil svět bez jaderných zbraní, slíbil renovaci vztahu Ameriky ke Střednímu východu a zavázal se „přiklonit dějiny ke spravedlnosti“.

Často se říká, že demokratičtí politici vedou předvolební klání v poezii a vládnou v próze. Nemáme ale důvod si myslet, že Obama o svých cílech hovořil neupřímně. Jeho vize jednoduše nepřestála vzpurný a složitý svět, na nějž narážela, a proto ji musel upravit. Po pouhém roce v úřadu se muž, jenž sliboval transformační vedení, stal „transakčním“ lídrem – velice pragmatickým. Navzdory slovům jeho kritiků se jednalo o pozitivní vývoj.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/EgIvJnw/cs;