68

Uskrovňující se evropské mátohy

NEW YORK – „Pokud se fakta vzpírají teorii, změň teorii,“ říká odvěká moudrost. Často je ale snazší ponechat teorii a změnit fakta – nebo si to alespoň podle všeho myslí německá kancléřka Angela Merkelová a další evropští lídři prosazující uskrovňování. Ač mají fakta přímo před nosem, vytrvale realitu popírají.

Fiskální přísnost selhala. Její zastánci jsou ale ochotni si nárokovat vítězství na základě nejchatrnějšího možného důkazu: hospodářství už nekolabuje, takže úsporná opatření musí fungovat! Při použití takového měřítka bychom mohli říct, že nejlepším způsobem, jak sestoupit z hory, je skočit z útesu – vždyť sešup dospěl ke konci.

Každý pokles jednou skončí. Úspěch by se neměl hodnotit podle skutečnosti, že v posledku dojde k oživení, ale podle toho, jak rychle se uchytí a jak rozsáhlé škody zapříčinil propad.

Nahlížena tímto prizmatem je fiskální přísnost naprostou a úplnou pohromou, což je čím dál zjevnější, neboť ekonomiky Evropské unie opět čelí stagnaci, ne-li recesi se třemi propady, nezaměstnanost se vytrvale drží rekordně vysoko a reálný (inflačně očištěný) HDP na osobuzůstává v mnoha zemích pod hladinou z doby před recesí. I v ekonomikách s nejlepšími výsledky, jako například v Německu, je růst od krize roku 2008 tak pomalý, že za jakýchkoli jiných okolností by se považoval za žalostný.