10

Reforma čínské rovnováhy mezi státem a trhem

PEKING – Žádná země v zaznamenaných dějinách nerostla tak rychle – a nevytáhla tolik lidí z chudoby – jako Čína během posledních třiceti let. Puncem čínského úspěchu je ochota tamních vůdců revidovat v případě potřeby hospodářský model země, vzdor odporu mocných skrytých zájmů. Když teď Čína zavádí další sérii fundamentálních reforem, zájmové skupiny už se šikují, aby se postavily proti. Dokážou reformátoři opět zvítězit?

Při odpovědi na tuto otázku je podstatné mít na paměti, že stejně jako v minulosti i současné kolo reforem přetvoří nejen ekonomiku, ale i skryté zájmy, které budou formovat budoucí reformy (a dokonce určovat, zda budou možné). Dnes, kdy se velká část pozornosti soustředí na ostře sledované iniciativy, například rozšiřující se vládní protikorupční tažení, se přitom hlubší téma, před nímž Čína stojí, týká náležitých úloh státu a trhu.

Když Čína před více než třemi desítkami let zahájila reformy, směřování bylo jasné: bylo zapotřebí, aby při alokaci zdrojů hrál větší úlohu trh. Tak se i stalo, takže soukromý sektor je dnes mnohem důležitější, než byl tehdy. Nadto existuje široký konsenzus, že v mnoha sektorech, kde dominují státní podniky, musí trh plnit, vyjádřeno oficiální řečí, „rozhodující roli“. Jakou úlohu by ale měl plnit v ostatních sektorech a v ekonomice obecněji?

Řada čínských problémů dnes vychází z toho, že je tu příliš mnoho trhu a příliš málo státu. Anebo abychom se vyjádřili jinak, vláda sice zjevně dělá některé věci, které by neměla, ale zároveň nedělá jiné věci, které by dělat měla.