0

Federální Evropa Joschky Fischera a její nepřátelé

BRUSEL: Německý ministr zahraničních věcí Joschka Fischer píchnul do vosího hnízda, když přednesl svou vizi federálního Evropské unie. V Británii, kde neměla myšlenka evropského federalismu nikdy valnou oporu, se dalo předpokládat, že euroskeptický list The Times Fischerovy názory zpranýřuje. Avšak i ve Francii, tradičně věrné partnerství s Německem, způsobil šéf německé diplomacie malou bouři, když se francouzský ministr vnitra Jean-Pierra Chevenement nechal slyšet, že Němci se zřejmě dosud zcela nezotavili z jejich nacistické minulosti.

Tyto reakce se možná zdají podivné. Jisté ale je, že Fischer dal tehdy jasně najevo, že hovoří za sebe a nevyjadřuje oficiální názor německé vlády. Brzy také vyšlo najevo, že jeho federalistickou vizi nesdílí francouzská vláda. Francouzský ministr zahraničí Hubert Verdine označil Fischerovy názory za „ambiciózní“, což sice zní přátelsky, ale přeloženo z diplomatické hantýrky to znamená „dobře míněné, ale nerealistické“. Když se potom za několik dní sešli vedoucí představitelé Francie a Německa při příležitosti „brainstormingové“ schůzky o evropských otázkách, Fischerovu vizi neschválili.

Nebylo by ovšem správné domnívat se, že je tato epizoda bezvýznamná. Joschka Fischer předestřel svou federalistickou vizi proto, že podle něj bude jakási forma federalismu nezbytná, má-li Evropská unie řádně fungovat i po jejím rozšíření směrem do střední a východní Evropy. A není sám, kdo tak smýšlí.

V loňském roce dal prezident Evropské komise Romano Prodi jasně najevo svůj názor, že rozšíření Unie si vyžádá její radikální konstituční reformu. Totéž tvrdí i výbor „tří mudrců“ v čele s Jean-Lucem Dehaenem, bývalým belgickým premiérem.