0

Druhá mexická revoluce

MEXICO CITY – Mexiko, v posledních letech stagnující země zamořená násilím, se začalo v roce 2013 díky aktivistickému prezidentovi a koalici politických stran odhodlaných posunout zemi vpřed konečně probouzet z letargie. Vedle významných změn však zemi charakterizují také značná nejistota a zveličování problémů. Těžko tomu ovšem mohlo být jinak.

Situace připomíná stav před 20 lety – téměř na den přesně. Když 1. ledna 1994 vstoupila v platnost Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA) uzavřená mezi Mexikem, Kanadou a Spojenými státy, zdálo se, že Mexiko má nakročeno ke skutečně raketovému startu. Série událostí – zapatistické povstání v Chiapasu, atentáty na prezidentského kandidáta a hlavního poradce nastupujícího prezidenta či kolaps měny – však v tomtéž roce otřásly celým Mexikem a odhalily hloubku problémů, jimž země čelí.

NAFTA přinesla prudký růst mexického vývozu i dramatickou změnu jeho složení. Byla však velkým zklamáním co do přílivu zahraničních investic a hospodářského růstu, který v posledních dvou desetiletích dosahuje průměrné hodnoty 2,6% ročně – to je méně než v Peru, Chile, Kolumbii, Brazílii a Uruguayi. V důsledku toho se příjmová propast mezi Mexikem na jedné straně a USA a Kanadou na druhé straně prakticky nezmenšila.

Úkolem pro prezidenta Enriqueho Peñu Nieta od loňského nástupu do úřadu je proto zajistit, aby se příslib velkých změn v Mexiku konečně přetavil do podoby trvalého hospodářského růstu, zlepšené životní úrovně a rychlejšího dohánění USA a Kanady.