NEW YORK – Jen málokdy – možná od konce druhé světové války ne – měli Japonci v zahraničí tak příznivý obraz. Dokonce i jihokorejské noviny jsou plné chvály na sebedisciplínu obyčejných Japonců za strašlivých okolností. A když přijde pochvala od Korejců, kteří obvykle nepatří mezi největší fanoušky Japonska, je to už velká věc.
Pokud však jde o japonské představitele, je situace poněkud jiná. Zahraniční pozorovatelé, týmy pomocníků, reportéři i vládní mluvčí si velmi stěžují na absenci srozumitelnosti, nemluvě o spolehlivosti oficiálních japonských prohlášení o nejrůznějších katastrofách, které následovaly po mohutném zemětřesení, jež 11. března zasáhlo severovýchod země. Zdá se, že se i vážné problémy opomíjely, úmyslně zakrývaly nebo zlehčovaly.
Ještě horší je, že jen málokdo chápal, kdo za co zodpovídá. Někdy se opravdu zdálo, jako by ani samotná japonská vláda nedostávala informace od představitelů společnosti Tokyo Electric Power Company (TEPCO), která je vlastníkem jaderných elektráren, z nichž na pevninu, na moře i na oblohu uniká radiace. Premiér Naoto Kan se v jednom okamžiku musel šéfů firmy TEPCO dotázat: „Tak co se sakra děje?“ A pokud to nevěděl Kan, jak to mohl vědět kdokoliv jiný? Dokonce i mocní japonští úředníci, u nichž se za normálních okolností předpokládá, že vědí, co dělají, působili stejně bezmocně jako volení politici.
NEW YORK – Jen málokdy – možná od konce druhé světové války ne – měli Japonci v zahraničí tak příznivý obraz. Dokonce i jihokorejské noviny jsou plné chvály na sebedisciplínu obyčejných Japonců za strašlivých okolností. A když přijde pochvala od Korejců, kteří obvykle nepatří mezi největší fanoušky Japonska, je to už velká věc.
Pokud však jde o japonské představitele, je situace poněkud jiná. Zahraniční pozorovatelé, týmy pomocníků, reportéři i vládní mluvčí si velmi stěžují na absenci srozumitelnosti, nemluvě o spolehlivosti oficiálních japonských prohlášení o nejrůznějších katastrofách, které následovaly po mohutném zemětřesení, jež 11. března zasáhlo severovýchod země. Zdá se, že se i vážné problémy opomíjely, úmyslně zakrývaly nebo zlehčovaly.
Ještě horší je, že jen málokdo chápal, kdo za co zodpovídá. Někdy se opravdu zdálo, jako by ani samotná japonská vláda nedostávala informace od představitelů společnosti Tokyo Electric Power Company (TEPCO), která je vlastníkem jaderných elektráren, z nichž na pevninu, na moře i na oblohu uniká radiace. Premiér Naoto Kan se v jednom okamžiku musel šéfů firmy TEPCO dotázat: „Tak co se sakra děje?“ A pokud to nevěděl Kan, jak to mohl vědět kdokoliv jiný? Dokonce i mocní japonští úředníci, u nichž se za normálních okolností předpokládá, že vědí, co dělají, působili stejně bezmocně jako volení politici.