Paul Lachine

Nový japonský model politického vedení

AMSTERDAM – V záplavě děsivých zpráv z Japonska lze zavedení nových měřítek politického vedení v této zemi snadno přehlédnout – zčásti i proto, že se japonské sdělovací prostředky drží starého zvyku automaticky kritizovat způsob, jímž se vedoucí představitelé potýkají s katastrofou, a mnoho zahraničních reportérů postrádajících perspektivu tento kritický tón jednoduše přebírá. V porovnání s chaosem po katastrofálním zemětřesení v Kóbe v roce 1995, kdy jako by si úřady umyly ruce nad utrpením obětí, však rozdíl snad ani nemůže být větší.

Tentokrát vynakládá vláda premiéra Naota Kana a jeho Demokratické strany Japonska (DPJ) maximální úsilí včetně nevídaně intenzivního zapojení jeho kabinetu a nově utvořených specializovaných týmů. I samotný premiér pravidelně vystupuje v televizi s příslušnými činiteli, kteří mají na sobě pracovní kombinézy, běžné mezi japonskými techniky.

V roce 1995 se o občany Kóbe vyproštěné z trosek pečovalo jen v případě, že patřili k některé velké korporaci nebo náboženské skupině. Od ostatních se očekávalo, že se o sebe v převážné míře postarají sami. Byl to odraz korporativistického přístupu na „feudální“ způsob, v němž přímý vztah mezi občanem a státem nehrál žádnou roli. Toto všeobecně odsuzované opomíjení obětí zemětřesení v Kóbe vládou patřilo mezi hlavní příčiny veřejného rozhořčení, jež pomohlo zpopularizovat reformní hnutí, ze kterého vzešel i samotný Kan.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/EKU3hB1/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.