LOS ANGELES – Nedávno zveřejněné memoáry bývalého amerického prezidenta George W. Bushe ukazují, že prezident na jaře roku 2007 odmítl izraelskou žádost o zničení tajného syrského jaderného reaktoru. Toto odhalení sice může na první pohled vypadat jako pouhá historická perlička, ale pod povrchem vyvolává novou nejistotu v otázce, zda se dnes Izrael domnívá, že se může spolehnout na Spojené státy, bude-li v případě selhání diplomacie chtít použít vojenskou sílu k zastavení íránského jaderného programu. Syrská epizoda naznačuje, že se spolehnout nemůže, což znamená, že se Izrael možná znovu rozhodne jednat sám, tentokrát aby eliminoval jaderné kapacity Íránu.
Kdyby to ovšem Izrael učinil, musel by vyřešit těžký oříšek. Na rozdíl od útoku na syrské jaderné zařízení nemají izraelské konvenční síly dostatečnou kapacitu k tomu, aby zničily podezřelé objekty v Íránu. Některé části íránského jaderného programu totiž mohou být příliš silně opevněné, roztroušené nebo skryté. To vyvolává otázku, zda z Izraelem tolik opakovaného refrénu „všechny možnosti jsou na stole“ vyplývá, že je možný dokonce i jaderný úder. Dosavadní jaderná bilance Izraele žádnou jasnou odpověď nedává, ale budoucnost si možná vynutí jednoznačné vyjádření.
Izrael nikdy nepřiznal, že jadernými zbraněmi disponuje, natož aby prozradil velikost a rozsah svého arzenálu. Izraelští politici odmítají na toto téma hovořit. Izraelský parlament Knesset nikdy o jaderném programu nejedná a nevyčleňuje na něj žádné peníze. Vojenští cenzoři potlačují veřejnou rozpravu na toto téma.
LOS ANGELES – Nedávno zveřejněné memoáry bývalého amerického prezidenta George W. Bushe ukazují, že prezident na jaře roku 2007 odmítl izraelskou žádost o zničení tajného syrského jaderného reaktoru. Toto odhalení sice může na první pohled vypadat jako pouhá historická perlička, ale pod povrchem vyvolává novou nejistotu v otázce, zda se dnes Izrael domnívá, že se může spolehnout na Spojené státy, bude-li v případě selhání diplomacie chtít použít vojenskou sílu k zastavení íránského jaderného programu. Syrská epizoda naznačuje, že se spolehnout nemůže, což znamená, že se Izrael možná znovu rozhodne jednat sám, tentokrát aby eliminoval jaderné kapacity Íránu.
Kdyby to ovšem Izrael učinil, musel by vyřešit těžký oříšek. Na rozdíl od útoku na syrské jaderné zařízení nemají izraelské konvenční síly dostatečnou kapacitu k tomu, aby zničily podezřelé objekty v Íránu. Některé části íránského jaderného programu totiž mohou být příliš silně opevněné, roztroušené nebo skryté. To vyvolává otázku, zda z Izraelem tolik opakovaného refrénu „všechny možnosti jsou na stole“ vyplývá, že je možný dokonce i jaderný úder. Dosavadní jaderná bilance Izraele žádnou jasnou odpověď nedává, ale budoucnost si možná vynutí jednoznačné vyjádření.
Izrael nikdy nepřiznal, že jadernými zbraněmi disponuje, natož aby prozradil velikost a rozsah svého arzenálu. Izraelští politici odmítají na toto téma hovořit. Izraelský parlament Knesset nikdy o jaderném programu nejedná a nevyčleňuje na něj žádné peníze. Vojenští cenzoři potlačují veřejnou rozpravu na toto téma.