Je otevřená diplomacie možná?

PRINCETON – Na Princetonské univerzitě nikdy není daleko k Woodrowu Wilsonovi, který tu byl rektorem, než se stal prezidentem Spojených států. Na prostory menzy Wilsonovy koleje, kde působím, shlíží jeho obraz v nadživotní velikosti a Prospect House, dnešní jídelna profesorského sboru, bývala v dobách, kdy univerzitu řídil, jeho rodinným domem.

Když tedy vypuklo pozdvižení nad nedávným zveřejněním čtvrt milionu diplomatických depeší skrze WikiLeaks, vybavil se mi Wilsonův projev z roku 1918, v němž předložil „Čtrnáct bodů“ pro dosažení spravedlivého míru, který ukončí první světovou válku. První z těchto čtrnácti bodů říkal: „Je třeba dospět k otevřeným mírovým úmluvám, po nichž s jistotou nebude docházet k žádnému privátnímu mezinárodnímu vyjednávání ani rozhodování, ale diplomacie se bude vždy uskutečňovat upřímně a veřejnosti na očích.“

Měli bychom tento ideál brát vážně? Je zakladatel WikiLeaks Julian Assange skutečným následovníkem Woodrowa Wilsona?

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/LgyAVYH/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.