Je přirozené být dobrý?

Je těžké si představit, že někdo projevy dobra považuje za problém, ale pro Charlese Darwina to platilo. Malé včelky dělnice, které se obětují na ochranu svých rojů – nejzazší příklad zvířecí dobroty – nedaly Darwinovi spát.

Za předpokladu, že Darwinovy myšlenky o evolučním přírodním výběru byly správné (a samozřejmě, že byly a jsou), tato podoba altruismu měla být v přírodě nesmírně vzácná. Je-li alfou i omegou evoluce prostřednictvím přírodní selekce vyšší míra reprodukce, pak by altruisté měli vymizet – a rychle. Oni ovšem zůstávají a Darwina to natolik mátlo, že o altruismu mluvil jako o problému, který by se mohl ukázat jako fatální pro celou jeho teorii evoluce.

Když pak Darwina napadlo řešení této nepěkné hádanky, málem mu to vyrazilo dech. Včely dělnice nepomáhají nějakému starému uskupení včel, nýbrž chrání svůj roj. A jejich roj se skládá ze zvláštních jedinců: pokrevních příbuzných.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/C4QoLyI/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.