0

Je Francie nereformovatelná?

Všechno to začalo před rokem francouzským „ne“ v referendu o Evropské ústavě. Loni na podzim to pokračovalo vlnou násilností na předměstích. Teď Francie znovu upoutala světovou pozornost týdny pouličních demonstrací proti „smlouvě o prvním zaměstnání“ (CPE) navržené ministerským předsedou Dominiquem de Villepinem ve snaze řešit vysokou nezaměstnanost mladých lidí.

Tyto tři okruhy událostí navzdory svým odlišnostem ilustrují společně několik hluboce zakořeněných rysů společenského života ve Francii.

Zaprvé, Francie má potíže přizpůsobit se požadavkům globalizace. Kromě běžné nespokojenosti s hospodářskými problémy bylo neúspěšné referendum v květnu 2005 vyjádřením toho, že významná část francouzského voličstva odmítá disciplinu zaváděnou politikami EU, jež zajišťují volný pohyb osob, zboží a kapitálu – a tedy prvenství hospodářské soutěže. Výbuch násilí na předměstích loni na podzim obdobným způsobem odrážel frustraci dezorientovaných mladých lidí, kteří čelí chmurným vyhlídkám, jež moderní ekonomika nabízí těm, komu chybí řádná odborná průprava a vzdělání.

Mladí jsou i v centru posledních protestů, tentokrát ovšem mezi vzbouřence patří všechny vrstvy francouzské mládeže, včetně absolventů univerzit. Bojem proti CPE dávají najevo, že odmítají přijmout nejistý život mimo francouzský model jistoty zaměstnání, z něhož se v kontextu naprosto jiné ekonomiky těšili jejich rodiče.