1

Volební strategie Íránu

WASHINGTON – Jednání o íránském jaderném programu znovu narazila do zdi, ale nejvyššího vůdce země, ajatolláha Alího Chameneího, jako by to netrápilo. Dokonce se zdá přesvědčený, že Spojené státy ani Izrael na íránské jaderné komplexy nezaútočí – alespoň ne před listopadovými prezidentskými volbami v USA. 

Paradoxem je, že Chameneí sice není fanouškem demokracie, ale spoléhá na fakt, že jeho úhlavní nepřátele svazují demokratická omezení. Zatímco on kontroluje íránský jaderný program i jeho zahraniční politiku, USA a Izrael musí pracně dosahovat konsensu nejen uvnitř svých politických systémů, ale i mezi sebou.

Nejvyšší představitelé Íránu, kteří bedlivě sledují izraelské politické debaty, věří, že Izrael by nezahájil útok na íránská jaderná zařízení bez plné spolupráce Spojených států, poněvadž jednostranná akce by ohrozila vztahy Izraele s jeho nejvýznamnějším strategickým spojencem. Vzhledem k tomu, že izraelskou ofenzívu by bylo třeba koordinovat s USA, zatímco americký útok by nevyžadoval vojenskou podporu Izraele, by Írán oba typy útoků považoval za americké.

Íránští představitelé však zůstávají k oběma scénářům skeptičtí, a to navzdory oficiálnímu americkému stanovisku, že „všechny možnosti jsou na stole“, které má odradit Írán od vývoje jaderných zbrojních kapacit. Jednoduše řečeno dosud íránští lídři necítí dostatečný tlak, aby uvažovali o kompromisu. Dokonce se dál Izraeli zdálky vysmívají, když tuto zemi označují za „urážku lidství“ nebo za „nádor“ v regionu, který se musí vymýtit.