Architecture in China.

Multilaterální finanční mobilizace Číny

LONDÝN – Představenstvo Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) nedávno schválilo žádost Číny o přistoupení, sestavovanou deset let, a poslalo ji k finálnímu schválení členským vládám. Členství v EBRD je ovšem jen jedním projevem rychle se rozrůstající čínské úlohy v mezinárodních finančních institucích. Teď je otázkou, jestli Čína promění tyto instituce, anebo naopak.

Globální finanční krize otřásla mezinárodní finanční architekturou a řadu institucí zaskočila. Vždyť třeba Mezinárodní měnový fond několik let před krizí citelně snižoval stavy. Dala jim ale také příležitost projevit odhodlání. Mnohé – především MMF, ale také EBRD a Evropská investiční banka – nakonec prokázaly, že umí reagovat pružně a díky tomu si zajistily rozšíření mandátu a víc kapitálu.

Krize rovněž podlomila legitimitu skupiny G7, složené ze zemí, které byly jádrem problému, a oživila G20. Vprostřed těchto transformací se Číně otevřel prostor k upevnění svého globálního vlivu, jejž je odhodlána zužitkovat, navzdory odporu z některých koutů světa. K uskutečňování své ambiciózní agendy se například v roce 2016 chystá využít své předsednické funkce v G20.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

Log in

http://prosyn.org/O8uFtQC/cs;