Vzpomínka na Bronisława Geremka

VARŠAVA – Když nám nečekaně zemře přítel, vzpomínáme na jeho tvář, na jeho úsměv, na navždy nedokončené rozhovory. Dnes vidím Bronisława Geremka, který před pár týdny zahynul při autonehodě, ve vězení v Białołęce a slyším jeho ochraptělé výkřiky zpoza mříží věznice v Rakowiecké ulici. Vidím a slyším Bronka v Castel Gandolfu, kde oslovuje papeže Jana Pavla II.

Vidím ho také během utajených schůzek Solidarity a během jednání u kulatého stolu v roce 1989; vidím ho, jak v našem parlamentu vyhlašuje konec Polské lidové republiky a jak na CNN oznamuje, že Polsko vstoupilo do NATO. A vzpomínám na desítky soukromých rozhovorů, diskusí a hádek, které jsme spolu za téměř 40 let vedli.

Bronisław Geremek byl jedním z nás, abych citoval slova spisovatele Josepha Conrada, jehož obdivoval. Aktivně se podílel na činnosti demokratické opozice a Solidarity, bojoval za polskou nezávislost a lidskou svobodu a platil za to vysokou cenu. Patřil k těm, kdo chtěli zůstat věrni tradici Lednového povstání a legií Józefa Piłsudského, odkazu povstalců z varšavského ghetta a varšavského povstání, hodnotám „polského října“ a studentské revolty z roku 1968, hodnotám KOR (Výboru na obranu dělníků) a Solidarity.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

Log in

http://prosyn.org/sOK67t8/cs;