AUSTIN, TEXAS – Finanční krize z roku 2008 podnítila volání po globální finanční soustavě, která by omezovala obchodní nerovnováhy, zmírňovala toky spekulativního kapitálu a bránila systémové nákaze. Stejný byl samozřejmě i cíl brettonwoodského systému. Podobný systém by však dnes byl neudržitelný i nežádoucí. Jak by tedy mohla vypadat jeho alternativa?
Konference v Bretton Woods v roce 1944 se nesla ve znamení střetu dvou mužů a jejich vizí: Harryho Dextera Whitea coby zástupce amerického prezidenta Franklina Roosevelta a Johna Maynarda Keynese, který zastupoval slábnoucí britské impérium. Nebylo divu, že nakonec zvítězil Whiteův plán založený na poválečném obchodním přebytku Spojených států, který měl dolarizovat Evropu a Japonsko výměnou za jejich souhlas s tím, že USA získají plnou volnost v oblasti měnové politiky. A nový poválečný systém poskytl základ pro hvězdnou hodinu kapitalismu – až do doby, kdy Amerika přišla o svůj přebytek a Whiteovo schéma se zhroutilo.
Otázka, která během velké části uplynulého desetiletí pravidelně padala, je vcelku prostá: Byl by Keynesův nepřijatý plán pro náš multipolární svět po roce 2008 vhodnější?
We hope you're enjoying Project Syndicate.
To continue reading, subscribe now.
Subscribe
Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.
Already have an account or want to create one?
Log in
AUSTIN, TEXAS – Finanční krize z roku 2008 podnítila volání po globální finanční soustavě, která by omezovala obchodní nerovnováhy, zmírňovala toky spekulativního kapitálu a bránila systémové nákaze. Stejný byl samozřejmě i cíl brettonwoodského systému. Podobný systém by však dnes byl neudržitelný i nežádoucí. Jak by tedy mohla vypadat jeho alternativa?
Konference v Bretton Woods v roce 1944 se nesla ve znamení střetu dvou mužů a jejich vizí: Harryho Dextera Whitea coby zástupce amerického prezidenta Franklina Roosevelta a Johna Maynarda Keynese, který zastupoval slábnoucí britské impérium. Nebylo divu, že nakonec zvítězil Whiteův plán založený na poválečném obchodním přebytku Spojených států, který měl dolarizovat Evropu a Japonsko výměnou za jejich souhlas s tím, že USA získají plnou volnost v oblasti měnové politiky. A nový poválečný systém poskytl základ pro hvězdnou hodinu kapitalismu – až do doby, kdy Amerika přišla o svůj přebytek a Whiteovo schéma se zhroutilo.
Otázka, která během velké části uplynulého desetiletí pravidelně padala, je vcelku prostá: Byl by Keynesův nepřijatý plán pro náš multipolární svět po roce 2008 vhodnější?
We hope you're enjoying Project Syndicate.
To continue reading, subscribe now.
Subscribe
Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.
Already have an account or want to create one? Log in