AUSTIN, TEXAS – Finanční krize z roku 2008 podnítila volání po globální finanční soustavě, která by omezovala obchodní nerovnováhy, zmírňovala toky spekulativního kapitálu a bránila systémové nákaze. Stejný byl samozřejmě i cíl brettonwoodského systému. Podobný systém by však dnes byl neudržitelný i nežádoucí. Jak by tedy mohla vypadat jeho alternativa?
Konference v Bretton Woods v roce 1944 se nesla ve znamení střetu dvou mužů a jejich vizí: Harryho Dextera Whitea coby zástupce amerického prezidenta Franklina Roosevelta a Johna Maynarda Keynese, který zastupoval slábnoucí britské impérium. Nebylo divu, že nakonec zvítězil Whiteův plán založený na poválečném obchodním přebytku Spojených států, který měl dolarizovat Evropu a Japonsko výměnou za jejich souhlas s tím, že USA získají plnou volnost v oblasti měnové politiky. A nový poválečný systém poskytl základ pro hvězdnou hodinu kapitalismu – až do doby, kdy Amerika přišla o svůj přebytek a Whiteovo schéma se zhroutilo.
Otázka, která během velké části uplynulého desetiletí pravidelně padala, je vcelku prostá: Byl by Keynesův nepřijatý plán pro náš multipolární svět po roce 2008 vhodnější?
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Since 1960, only a few countries in Latin America have narrowed the gap between their per capita income and that of the United States, while most of the region has lagged far behind. Making up for lost ground will require a coordinated effort, involving both technocratic tinkering and bold political leadership.
explain what it will take finally to achieve economic convergence with advanced economies.
Between now and the end of this decade, climate-related investments need to increase by orders of magnitude to keep the world on track toward achieving even more ambitious targets by mid-century. Fortunately, if done right, such investments could usher in an entirely new and better economy.
explains what it will take to mobilize capital for the net-zero transition worldwide.
AUSTIN, TEXAS – Finanční krize z roku 2008 podnítila volání po globální finanční soustavě, která by omezovala obchodní nerovnováhy, zmírňovala toky spekulativního kapitálu a bránila systémové nákaze. Stejný byl samozřejmě i cíl brettonwoodského systému. Podobný systém by však dnes byl neudržitelný i nežádoucí. Jak by tedy mohla vypadat jeho alternativa?
Konference v Bretton Woods v roce 1944 se nesla ve znamení střetu dvou mužů a jejich vizí: Harryho Dextera Whitea coby zástupce amerického prezidenta Franklina Roosevelta a Johna Maynarda Keynese, který zastupoval slábnoucí britské impérium. Nebylo divu, že nakonec zvítězil Whiteův plán založený na poválečném obchodním přebytku Spojených států, který měl dolarizovat Evropu a Japonsko výměnou za jejich souhlas s tím, že USA získají plnou volnost v oblasti měnové politiky. A nový poválečný systém poskytl základ pro hvězdnou hodinu kapitalismu – až do doby, kdy Amerika přišla o svůj přebytek a Whiteovo schéma se zhroutilo.
Otázka, která během velké části uplynulého desetiletí pravidelně padala, je vcelku prostá: Byl by Keynesův nepřijatý plán pro náš multipolární svět po roce 2008 vhodnější?
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in