5

Omluva za nic

NEW YORK – Japonský ministerský předseda Šinzó Abe opět zamíchal obsahem asijského kotle národních řevnivostí a historických zatrpklostí. Tentokrát pověřil komisi historiků, aby přezkoumali oficiální omluvu adresovanou v roce 1993 sexuálním otrokyním, jež byly za druhé světové války drženy v japonských vojenských nevěstincích. Z různých nedávných vyjádření je zřejmé, že někteří z Abeho nejbližších poradců jsou přesvědčeni, že tato omluva nebyla na místě, takže by komise mohla docela dobře dojít k závěru, že se Japonsko nikdy oficiálně prostituce neúčastnilo a že je vhodné jeho „upřímnou lítost“ odvolat.

Jaký zvrácený důvod by Abeho mohl vést k takovému výsledku?

Zakrývání či popírání temných kapitol národních dějin není samozřejmě výhradním rysem Japonska. Ve „vlasteneckém“ vzdělávání prosazovaném ruským prezidentem Vladimírem Putinem není místo pro Stalinovy hromadné vraždy. Oficiálně zapomenut byl též masakr na náměstí Nebeského klidu, abychom jmenovali jen jednu krvavou událost v nedávné minulosti Číny.

Japonsko je ovšem demokracie, kde platí svoboda projevu. Podnětem k oficiální omluvě roku 1993 byly dokumenty objevené japonským historikem, z nichž vyplynulo, že Japonská císařská armáda byla přímo zapojena do zřizování takzvaných „stanic útěchy,“ byť ne nutně do jejich provozu. Jedním z úředních důvodů bylo široce rozšířené znásilňování čínských žen japonskými vojáky, které mezi místními obyvateli vyvolávalo příliš silný odpor.