TOKIO – V roce 2010 si připomínáme 50. výročí podpisu bezpečnostní smlouvy mezi Japonskem a Spojenými státy. Namísto oslavování dohody, která půl století pomáhala stabilizovat východní Asii, je však nyní smlouva vážně ohrožena, a to jak kvůli nerozhodnosti, tak kvůli prvoplánovému antiamerikanismu.
V srpnu 2009 hlasovali japonští voliči pro „změnu“. Liberálně demokratickou stranu (LDP), která v Japonsku vládla během většiny poválečných desetiletí, porazila v parlamentních volbách Demokratická strana Japonska (DPJ). Klíčovým důvodem vítězství DPJ byla skutečnost, že voliči měli LDP plné zuby.
Tento pocit v zemi nějakou dobu sílil. Již ve volbách v roce 2005 se LDP udržela u moci pouze proto, že premiér Džuničiró Koizumi postavil LDP do role hybatele změn. Po Koizumiho odchodu se však japonští premiéři – Šinzó Abe, Jasuo Fukuda a Taro Aso – střídali u moci tak rychle, že vedení naší země začalo vypadat jako „nabídka dne“. A protože se lídrům LDP prokazovalo tak málo úcty, nebylo žádným překvapením, že japonští voliči ztratili i poslední zbytky trpělivosti s touto stranou a jejími zpozdilými praktikami.
TOKIO – V roce 2010 si připomínáme 50. výročí podpisu bezpečnostní smlouvy mezi Japonskem a Spojenými státy. Namísto oslavování dohody, která půl století pomáhala stabilizovat východní Asii, je však nyní smlouva vážně ohrožena, a to jak kvůli nerozhodnosti, tak kvůli prvoplánovému antiamerikanismu.
V srpnu 2009 hlasovali japonští voliči pro „změnu“. Liberálně demokratickou stranu (LDP), která v Japonsku vládla během většiny poválečných desetiletí, porazila v parlamentních volbách Demokratická strana Japonska (DPJ). Klíčovým důvodem vítězství DPJ byla skutečnost, že voliči měli LDP plné zuby.
Tento pocit v zemi nějakou dobu sílil. Již ve volbách v roce 2005 se LDP udržela u moci pouze proto, že premiér Džuničiró Koizumi postavil LDP do role hybatele změn. Po Koizumiho odchodu se však japonští premiéři – Šinzó Abe, Jasuo Fukuda a Taro Aso – střídali u moci tak rychle, že vedení naší země začalo vypadat jako „nabídka dne“. A protože se lídrům LDP prokazovalo tak málo úcty, nebylo žádným překvapením, že japonští voliči ztratili i poslední zbytky trpělivosti s touto stranou a jejími zpozdilými praktikami.