0

Jak pomoci Barmě

RANGÚN – Na celém Blízkém východě a nyní i v Barmě (Myanmaru) se znovu vynořila jedna z velkých otázek současné globální politiky: Jak mohou státy přejít od krachujícího autoritářského režimu k nějaké formě samonosného pluralismu? Ministři zahraničí všude na světě čelí i dalším zásadním politickým otázkám: Jakmile určitá země takový politický přerod zahájí, kdy jí mají jiné země pomoci a jakým způsobem je nejlepší to udělat?

Abychom parafrázovali Tolstého, šťastné přerody jsou všechny stejné, zatímco každý nešťastný přerod je nešťastný po svém. Šťastné přerody napříč velkou částí střední Evropy na konci studené války usnadnila skutečnost, že starý komunistický řád víceméně uhynul sám a vzdal se moci pokojnou cestou. To v kombinaci s velkorysou podporou ze západní Evropy, Spojených států a dalších zemí pomohlo vytvořit atmosféru klonící se k usmíření, která každé zemi umožnila řešit mnoho obtížných morálních problémů vyplývajících z nedávné temné minulosti uměřenou a nepomstychtivou cestou.

A především je možné, že se tyto přerody odehrály v širší síti legitimních institucí – Evropské unie, OBSE, NATO a Rady Evropy –, které hájí vládu zákona. Tento podpůrný kontext poskytl národním politikům mapu a pomohl jim vybudovat demokratické instituce a vytěsnit na okraj extremisty.

Jinde na světě nejsou okolnosti tak příznivé. Zdiskreditované režimy mohou lpět na moci o to nemilosrdněji a zhoubněji, jako například v Sýrii. Případně mohou na cestě od moci vytvářet všemožné nové problémy, jak se stalo v Libyi. Anebo se mohou usilovně snažit zavést demokratickou zodpovědnost, a přitom udržet stabilitu, jak se děje v Egyptě.