PAŘÍŽ – Německá a francouzská vláda se překotně snaží zachránit svou výrobu osobních a nákladních automobilů prostřednictvím velkých fiskálních injekcí a dávají tím najevo, že do velké části Evropské unie se s plnou silou vrátila průmyslová politika. V průběhu uplynulého roku však vedoucí představitelé Francie, Německa a dalších států EU pracovali při zavádění své politiky do praxe spíše proti sobě, místo aby spolupracovali. V důsledku toho získaly některé evropské sektory neodpovídající ochranu, zatímco jiné byly vytlačeny z trhu.
Poučení je zřejmé: evropské vlády musí při zavádění průmyslové politiky spolupracovat. Zároveň však musí dělat mnohem více pro podporu inovací a konkurenceschopnosti.
Vlády Francie a Německa loni intervenovaly kapitálovými injekcemi, aby nahradily prchající akcionáře. Podpořily ochabující poptávku dotovanými prodeji, stimulovaly výzkum čistších technologií a chránily pracovní místa. Tato schémata zotavení kladla na první místo národní zájmy a používala přitom argument, že peníze daňových poplatníků musí být využity k obraně domácích firem a zaměstnanců.
PAŘÍŽ – Německá a francouzská vláda se překotně snaží zachránit svou výrobu osobních a nákladních automobilů prostřednictvím velkých fiskálních injekcí a dávají tím najevo, že do velké části Evropské unie se s plnou silou vrátila průmyslová politika. V průběhu uplynulého roku však vedoucí představitelé Francie, Německa a dalších států EU pracovali při zavádění své politiky do praxe spíše proti sobě, místo aby spolupracovali. V důsledku toho získaly některé evropské sektory neodpovídající ochranu, zatímco jiné byly vytlačeny z trhu.
Poučení je zřejmé: evropské vlády musí při zavádění průmyslové politiky spolupracovat. Zároveň však musí dělat mnohem více pro podporu inovací a konkurenceschopnosti.
Vlády Francie a Německa loni intervenovaly kapitálovými injekcemi, aby nahradily prchající akcionáře. Podpořily ochabující poptávku dotovanými prodeji, stimulovaly výzkum čistších technologií a chránily pracovní místa. Tato schémata zotavení kladla na první místo národní zájmy a používala přitom argument, že peníze daňových poplatníků musí být využity k obraně domácích firem a zaměstnanců.