0

Duchové dějin v Íránu

Používání historických analogií k interpretaci současnosti je lákavé, ale i zrádné, neboť historie se nikdy přesně neopakuje. Máme-li však pochopit, jak obtížně se reaguje na problémy spojené s jadernými ambicemi a protiizraelskou posedlostí Íránu, možná by bylo užitečné analyzovat tři analogie, které se v této souvislosti používají nejčastěji.

Někteří lidé přirovnávají íránský režim k nacistickému Německu. Jiní se domnívají, že jedinou smysluplnou analogii představují staré evropské hrátky s rovnováhou moci. A ještě jiní spojují předchozí dvě analogie dohromady a poukazují na „rovnováhu teroru“ během studené války. Jinými slovy: má se s Íránem zacházet jako s hitlerovským Německem v roce 1938, s Pruskem v roce 1756, anebo se Stalinovým Sovětským svazem?

Každá z těchto analogií obsahuje zrnko pravdy, ale žádná pochopitelně neodpovídá realitě výzev, které dnes Írán představuje. A co je nejdůležitější, kdybychom brali tyto analogie vážně, každá z nich by vedla k určitým konkrétním krokům, což se dnes ani zdaleka neděje.

Začněme u analogie mezi íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem a Hitlerem. Ahmadínežád svou antisionistickou posedlostí sleduje dvojí cíl: delegitimizovat Izrael a relegitimizovat nárok Íránu hovořit za všechny muslimy nad hlavami jejich opatrnějších vlád. S velkou pravděpodobností si to, co říká o Židech a Izraeli, doopravdy myslí, avšak je novodobým Hitlerem a je dnešní Írán ekvivalentem Německa z třicátých let?