Zločiny a tresty naší historie

BUENOS AIRES: Jaká je cena spravedlnosti? To, jak se státy staví k porušování lidských práv ve svých dějinách, je na denním programu vlád zemí Latinské Ameriky, východní Evropy i Afriky. Vezměme například Rwandu. Nebo Chile, kde generál Pinochet bude snad konečně postaven před soud. Či Polsko, kde bylo prezidentu Kwaśniewskému a bývalému prezidentu Wałęsovi málem znemožněno zúčastnit se říjnových prezidentských voleb kvůli jejich údajným vazbám na komunistickou tajnou policii. Lidé kdekoli na světě mohou jen kroutit hlavou nad tím, jak odlišně si s mnohdy otřesným a systematickým porušováním lidských práv počínají různé země. Přestože rozdílům se zřejmě nelze vyhnout, etické principy, na jejichž základě by se jednotlivé případy porušování lidských práv při obnově demokracie měly řešit, musí být všude stejné.

Chile ani Polsko nejsou jedinými zeměmi, které bojují s břemenem dějin. Výstavba demokracie na politických kulturách a společenských zvyklostech zdeformovaných potlačováním lidských práv není snadný úkol. Potíží je o to víc, probíhá-li takový pokus v době ekonomické krize. Pocházím ze země, kde bylo každé potlačování lidských práv tvrdě trestáno. Chápu však podněty vedoucí k omezení takových trestů proto, aby se společnost mohla zacelit a obnovit. Neboť trestání systematických historických zločinů vůči lidským právům jakožto věc vládní politiky je morálně obhájitelné jen za předpokladu, že slouží k ochraně společnosti před dalším a větším zlem v budoucnu.

Přestože jsou zločiny proti lidským právům živeny státní mocí, jsou páchány především jednotlivci jednajícími o své vlastní vůli. Bude-li někdo neuvážlivě usilovat o potrestání těchto lidí, riskuje, že na společnost dopadnou konkrétní následky jeho jednání. Takové potrestání by nebylo rozumné například tehdy, kdy by takové následky – daleky tomu, aby zabránily budoucím zločinům – vyvolaly či způsobily větší nebo další společenskou škodu. Trest je konec konců jen nástroj – ne jediný a vůbec ne nejdůležitější – k nápravě kolektivního morálního svědomí ve společnostech zplundrovaných diktátorským režimem.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/Ur7xsn0/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.