Belgie a Nizozemsko, dvě zakládající členské země Evropské unie, jsou čím dál silněji názorově rozdělené ohledně toho, co tento projekt v současnosti znamená. Ohniskem sporu je dnes Reformní smlouva EU, ale jeho kořeny jsou hlubší. V jednu chvíli se rozmíška podle zpráv v tisku vyhrotila natolik, že musel zakročit francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Evropa si šarvátku mezi těmito dvěma zakládajícími členskými státy nemůže dovolit, takže je načase dát emoce stranou a nad odlišnými názory na budoucí směřování evropské integrace se zamyslet. Jako bývalý nizozemský státní tajemník pro evropské záležitosti a koordinátor Beneluxu jsem přesvědčen, že Nizozemsko a Belgie mohou opět hrát vzájemně se doplňující role.
Tyto země už od samého počátku představovaly odlišné aspekty evropské identity: Belgie jako průmyslová, kontinentálně orientovaná, dvojjazyčná země a zprostředkovatel ve vztahu k jižní Evropě a Nizozemsko jako země se silou zemědělskou a obchodní tradicí a anglosaskou a atlantickou orientací.
Belgie a Nizozemsko, dvě zakládající členské země Evropské unie, jsou čím dál silněji názorově rozdělené ohledně toho, co tento projekt v současnosti znamená. Ohniskem sporu je dnes Reformní smlouva EU, ale jeho kořeny jsou hlubší. V jednu chvíli se rozmíška podle zpráv v tisku vyhrotila natolik, že musel zakročit francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Evropa si šarvátku mezi těmito dvěma zakládajícími členskými státy nemůže dovolit, takže je načase dát emoce stranou a nad odlišnými názory na budoucí směřování evropské integrace se zamyslet. Jako bývalý nizozemský státní tajemník pro evropské záležitosti a koordinátor Beneluxu jsem přesvědčen, že Nizozemsko a Belgie mohou opět hrát vzájemně se doplňující role.
Tyto země už od samého počátku představovaly odlišné aspekty evropské identity: Belgie jako průmyslová, kontinentálně orientovaná, dvojjazyčná země a zprostředkovatel ve vztahu k jižní Evropě a Nizozemsko jako země se silou zemědělskou a obchodní tradicí a anglosaskou a atlantickou orientací.