TILTON – První věta Římské smlouvy z roku 1957 – ustavující listiny celku, jenž se nakonec přetavil v Evropskou unii – vyzývá ke „stále užšímu svazku evropských národů.“ Nedávno se však tento ideál dostal do ohrožení; podkopala jej jeho vlastní politická elita, která zavedla společnou měnu, leč naprosto nedbala na zlomové linie v podloží.
Působením zdánlivě nekonečné řecké krize se teď praskliny vydraly na povrch – a rozevřely se. A nikde nejsou vidět zřetelněji než na vztahu mezi Řeckem a Mezinárodním měnovým fondem.
Když v roce 2010 propukla krize eura, evropští představitelé si uvědomili, že jim schází potřebné expertní znalosti, aby se vypořádali s hrozbou suverénních platebních neschopností a potenciálním rozpadem měnové unie. Předejít krachu eurozóny se pro činitele EU stalo vrcholným politickým imperativem, a proto se obrátili o pomoc na MMF. Neobvyklosti výsledné intervence Fondu jsou dokladem toho, jak závažné problémy eurozóny byly – a stále jsou.
To continue reading, register now.
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Neither the invasion of Ukraine nor the deepening cold war between the West and China came out of the blue. The world has been increasingly engaged over the past half-decade, or longer, in a struggle between two diametrically opposed systems of governance: open society and closed society.
frames the war in Ukraine as the latest battle for open-society ideals – one that implicates China as well.
Shlomo Ben-Ami
highlights the lessons countries like China and Iran are drawing from Vladimir Putin’s aggression, offers advice to Ukrainian peace negotiators, and considers the wisdom of Finland and Sweden's NATO membership.
Calls for a decisive Ukrainian victory have been growing as Russia’s military incompetence continues to be exposed. But with the world teetering on the edge of recession and the developing world facing a spiral of hunger and forced migration, it would be a grave error to dismiss those calling for a negotiated peace.
urges those not directly involved in the war to help the combatants envisage the terms of a negotiated peace.
TILTON – První věta Římské smlouvy z roku 1957 – ustavující listiny celku, jenž se nakonec přetavil v Evropskou unii – vyzývá ke „stále užšímu svazku evropských národů.“ Nedávno se však tento ideál dostal do ohrožení; podkopala jej jeho vlastní politická elita, která zavedla společnou měnu, leč naprosto nedbala na zlomové linie v podloží.
Působením zdánlivě nekonečné řecké krize se teď praskliny vydraly na povrch – a rozevřely se. A nikde nejsou vidět zřetelněji než na vztahu mezi Řeckem a Mezinárodním měnovým fondem.
Když v roce 2010 propukla krize eura, evropští představitelé si uvědomili, že jim schází potřebné expertní znalosti, aby se vypořádali s hrozbou suverénních platebních neschopností a potenciálním rozpadem měnové unie. Předejít krachu eurozóny se pro činitele EU stalo vrcholným politickým imperativem, a proto se obrátili o pomoc na MMF. Neobvyklosti výsledné intervence Fondu jsou dokladem toho, jak závažné problémy eurozóny byly – a stále jsou.
To continue reading, register now.
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
orSubscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Already have an account? Log in