0

Globalizace a antiamerikanismus

Protiamerické nálady sílí po celém světě. Američtí demokraté říkají, že politické přístupy prezidenta Bushe promarnily přitažlivost Ameriky. Republikáni odpovídají, že nevraživost vůči Americe je kvůli její velikosti a spojitosti s globalizací nevyhnutelná. Antiamerikanismus podle nich bude přetrvávat, protože někteří lidé považují Ameriku za kulturní hrozbu. Jsem přesvědčen, že takovým názorům chybí historický rozhled.

V rozporu se všeobecným míněním globalizace kultury světa nehomogenizuje a neamerikanizuje. Přestože Spojené státy jsou v popředí současné informační revoluce, jež vytváří mnoho podobností ve společenských a kulturních zvycích (například sledování televize a používání internetu), které se připisují amerikanizaci, souvztažnost ještě neznamená kauzální vztah.

Abychom si objasnili proč, představme si zemi, která prudkým tempem zavedla počítače a komunikace, a to ve světě bez Ameriky. Stále budeme od takové modernizace očekávat zásadní společenské a kulturní změny. Samozřejmě, USA existují a jsou na špici informační revoluce, a proto k amerikanizaci do jisté míry dochází, avšak ta zřejmě bude v průběhu dvacátého prvního století slábnout, neboť technologie se rozšíří a místní kultury si najdou své vlastní způsoby modernizace.

Historický důkaz, že globalizace neznamená nutně homogenizaci, můžeme nalézt v Japonsku, zemi, jež se od raných vln globalizace dobrovolně izolovala. V polovině devatenáctého století se Japonsko stalo první asijskou zemí, která globalizaci přijala a ledacos ze světa přejala, aniž by ztratila svou jedinečnost.