0

Dejte dětem pauzu

V mnoha zemích je módním výrazem předškolního a základního vzdělávání v posledních dvaceti letech slovo „zodpovědnost“. Jeho hlasatelé podotýkají – podle mého oprávněně –, že drahocenné dolary daňových poplatníků by měly být utráceny pouze za programy, které „fungují“.

Jedním z méně viditelných dopadů posunu k větší zodpovědnosti je však skutečnost, že v mnoha školských systémech ve Spojených státech, Kanadě a Velké Británii se u dětí zcela eliminuje nebo snižuje počet příležitostí k volnému času a také příležitostí k jejich vzájemnému kontaktu se sobě rovnými, především o přestávkách.

Politici a školští inspektoři pokládají „zodpovědnost“ za způsob, jak prokázat, že jsou „na vzdělání přísní“ a že usilují o zlepšení akademického výkonu. Opravdu se zdá logické, že zkrácení doby přestávek má pozitivní dopad na výkon – toto stanovisko schválili vedoucí školští představitelé jako Benjamin Canada, bývalý školský inspektor v Atlantě v americkém státě Georgia. Neexistují však žádné empirické ani teoretické důkazy, které by toto tvrzení podporovaly.

Právě naopak: mnozí pedagogové sice uznávají ústřední roli kvalifikace při výuce a maximalizace efektivního využívání učební doby, zároveň se však zasazují za přestávky mezi periodami intenzivní činnosti, které dětem umožňují si oddechnout a navázat kontakt se sobě rovnými. Tito lidé rovněž doufají, že se děti po přestávce vrátí do učeben a budou pracovat s obnoveným zájmem.