7

Ekonomická cestovní mapa pro Indii

DILLÍ – Nastupující indický premiér Nárendra Modi slíbil, že postaví na nohy loudavou ekonomiku své země. Když byl nedávno dotázán na své reformní plány, odpověděl, že jeho „cestovní mapa“ vypadá jednoduše: „Náš HDP by měl růst.“ Tento cíl se jeví jako evidentní, avšak Indie jako by ho v posledních letech ztratila ze zřetele.

Co bude potřeba k tomu, aby se indická ekonomika vrátila na trvale udržitelnou dráhu? Domníváme se, že klíčem je následujících pět prostých faktů o indické ekonomice.

Za prvé je Indie „mladý“ rozvíjející se trh. To znamená, že udržení vysokého tempa hospodářského růstu v následujících pěti letech je možné i bez dramatických změn indických institucí. Výkon země závisí na jejích vstupech, jmenovitě na pracovní síle a kapitálu, ale i na efektivitě jejich využívání. Když je základní kapitál – včetně infrastruktury – nedostatečný, představují investice do něj jeden z nejrychlejších způsobů, jak generovat růst (pokud jsou dostupné finance). Je to nízko rostoucí ovoce, které by měl Modi okamžitě očesat. Mnohem obtížnějším a pozvolnějším procesem je zvyšování efektivity využívání zdrojů a úrovně kvalifikace pracovní síly.

Za druhé je hlavní hnací silou hospodářského růstu v posledních několika desetiletích sektor služeb. Podíl průmyslu na přidané hodnotě se zasekl na 25%, přičemž podíl mikropodniků a malých podniků na zaměstnanosti ve výrobě dosahuje v Indii 84%, oproti 25% v Číně. Pro zemi na takové úrovni rozvoje, jakou vykazuje Indie, je to anachronismus. Skutečnost, že se Indie proměnila ze zemědělské ekonomiky v ekonomiku taženou službami a s téměř nulovým růstem průmyslového sektoru, není žádná přednost; je to výsledek politiky, která brzdí výrobu a těžbu surovin.