Paul Lachine

Jak si (opět) zajistit souhlas Německa

ŽENEVA – Evropská krize suverénního zadlužení, odvíjející se jako zpomalený film, možná vypadá jako jedinečná událost. Ale není. Před pouhými několika desetiletími Evropa měla Mechanismus směnných kurzů (ERM), jenž se zhroutil během krize velmi připomínající tu, která Evropu postihuje dnes. Dopadne to tentokrát jinak?

ERM byl mechanismus, který svazoval kurzovní pohyby většiny evropských měn do vymezených mantinelů. Měnové politiky členských zemí ERM se ovšem tvořily doma, a tak není divu, že tu a tam vedly k fiskálním nevyváženostem. Kdykoli kapitálové trhy mezi členy ERM vycítily problém, pravidelně vzaly zkrátka nejzranitelnější měnu a nutily tamní úřady k devalvaci. Úřady se vzpíraly, obviňovaly spekulanty a pak, obvykle po několika horečnatých dnech, se vzdaly.

Trhy též testovaly rozhodnost tvůrců politik v jinak zdravých zemích ERM, zejména když docházelo k rozsáhlým stávkám nebo významným volbám. V takových případech se mohla dostat do potíží i vláda se spořádanými ekonomickými fundamenty, která měla před svým finančním prahem zameteno. Prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet to dobře ví: zkraje 90. let takové krizi čelil jako guvernér francouzské centrální banky.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/YHCSNVA/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.