8

Správná irácká intervence

CANBERRA – Americký prezident Barack Obama si zaslouží bezpodmínečnou podporu za rozhodnutí použít vojenskou sílu k ochraně perzekvované menšiny jezídů před hrozbou genocidy ze strany drancujících ozbrojených radikálů z Islámského státu (IS) v severním Iráku. Postup Spojených států plně odpovídá principům mezinárodní zodpovědnosti chránit (R2P) lidi ohrožené masovými zvěrstvy, jež v roce 2005 jednohlasně schválilo Valné shromáždění Organizace spojených národů. Americká vojenská intervence splňuje všechna kritéria R2P, totiž legálnost, legitimitu a pravděpodobnou efektivitu při naplňování jejích bezprostředních cílů.

Oproti původní vojenské intervenci v Iráku, která žádné z těchto kritérií nesplňovala, je současný postup USA – byť postrádá pověření Rady bezpečnosti OSN –, odpovědí na žádost irácké vlády, takže o porušení mezinárodního práva nemůže být řeči. Zároveň by zjevně splňoval kritéria morálky a obezřetnosti pro použití vojenské síly, která sice Organizace spojených národů ani nikdo jiný zatím formálně nestanovili, ale v posledních deseti letech jsou předmětem rozsáhlé mezinárodní debaty a všeobecně se akceptují.

Kritéria legitimity jsou taková, že zvěrstva, která se páchají nebo panují obavy z jejich páchání, jsou natolik závažná, aby na první pohled ospravedlňovala vojenskou reakci, že tato reakce má převážně humanitární motiv, že žádná mírnější reakce pravděpodobně nebude efektivní při zastavení či odvrácení škod, že je navrhovaná reakce úměrná hrozbě a že intervence napáchá víc užitku než škod.

Dostupné důkazy jsou takové, že mnoho tisíc mužů, žen a dětí, kteří vyhledali úkryt v horském pásmu Sindžár na severu Iráku, je skutečně v ohrožení. Smrt jim hrozí nejen v důsledku hladu a působení živlů, ale i v důsledku genocidního masakru ze strany rychle postupujících jednotek IS, které pokládají jezídy za odpadlíky a již se dopustily zvěrstev s bezpříkladnými projevy krutosti. Americké pohnutky k mobilizaci vzdušných sil za účelem jejich ochrany jsou bezesporu humanitární. Je zřejmé, že žádná mírnější opatření nepostačí, a jediná otázka přiměřenosti, kterou tato mobilizace vyvolává, se týká pochybností, zda letecké údery a shazování zásob ze vzduchu nebudou pro vyřešení situace nedostatečné, nikoliv přehnané.