2

Fukušima, jaderná zkouška Evropy

MADRID – Nahlíženo zamp#160;Evropy, během roku od havárie vamp#160;japonské elektrárně Fukušima Daiči spíše zesílila a zintenzivnila iracionalita politického a mediálního diskurzu na téma jaderné energetiky. Nezaujaté hodnocení toho, jaké má jaderná energetika ve světě místo, však stále zůstává stejně nezbytné jako náročné.

Evropané by neměli kázat o politice jaderné energetiky, jako by na našem názoru celosvětově záleželo, a přece to děláme. Na druhou stranu Evropa má kvalifikovanou zodpovědnost vamp#160;oblasti bezpečnosti, kde stále ještě můžeme prosazovat mezinárodní regulatorní a institucionální rámec, který přiměje státy ke kázni a zavede větší transparentnost tam, kde do hry vstupují globální rizika jako jaderná energie.

Nemenší měrou je Evropa zodpovědná za rozvoj výzkumu vamp#160;oblasti bezpečných technologií, konkrétně čtvrté generace jaderných reaktorů. My Evropané si nemůžeme dovolit ten luxus, že bychom odstranili průmyslový sektor samp#160;vysokou přidanou hodnotou, vamp#160;němž stále máme reálnou komparativní výhodu.

Fukušima vamp#160;Evropě vyvolala mediální bouři zmaru a žalu nad jadernou energetikou. Německý časopis Der Spiegel zvěstoval „11.amp#160;září jaderného průmyslu“ a „konec nukleárního věku“, zatímco přední španělský list El País hlásal, že podpora „této energie je iracionální“ a že „Čína šlápla na brzdu svých jaderných ambicí“. Realita ale ukázala, že tato prohlášení byla jednak předpojatá, jednak beznadějně mylná.