0

Svoboda, bezpečnost a terorismus

Amerika se v současnosti nachází uprostřed zmateného hledání ústředního principu, kolem něhož by vystavěla svou zahraniční a obrannou politiku. Po téměř půlstoletí - až do okamžiku zhroucení sovětské soustavy na počátku 90. let - bylo stěžejní doktrínou, jež udávala směr politikám národní bezpečnosti USA, potlačování komunismu. ,,Válka proti terorismu`` posloužila jako sikovná náhrada. Nedokáže ovsem nabídnout pevný (či obzvlástě obdivuhodný) podklad, na němž by spočinula role Ameriky ve světě 21. století.

Hledání nové velké strategie či alespoň jednotícího principu uvádějí ve zmatek revoluční časy, v nichž žijeme - ocitáme se v nevídané epose několika souběžných revolucí, z nichž vsechny jsou velkolepé a dějinné.

Globalizace znamená internacionalizaci trhů, financí a obchodu, zatímco informační revoluce mění způsoby toho, jak pracujeme, učíme se a komunikujeme. Obě revoluce přinásejí prospěch vyspělému západnímu světu, avsak dále ,,majetné`` oddělují od ,,nemajetných``, v tomto případě těch, kdo nemají hotové výrobky, služby či zdroje, s nimiž by obchodovali, ani nové technologie.

Přispívají také ke třetí revoluci, erozi suverenity - a tedy autority - národního státu. Selhávání států, obzvlástě těch, které po válkách uměle vytvořily velmoci nebo které jako ze stavebnice vyskládaly bývalé koloniální mocnosti, se stává závažným mezinárodním problémem a zdá se, že tak to i zůstane. Jak se autorita státu rozrusuje, vyjevuje se čtvrtá revoluce, ukrývající nejnebezpečnějsí potenciál: proměna války a měnící se podstata konfliktů.