0

Rusko potřebuje svobodu, ne demokracii

Tento měsíc před dvaceti lety Michail Gorbačov zahájil své politiky perestrojky a glasnosti, jež vedly ke konci studené války. Teď ale vztahy mezi Ruskem a Západem opět prostoupil chlad. Prezident Vladimir Putin je často kritizován za to, že vede Rusko špatným směrem. Lidé, kteří Putina v roce 2000 označovali za člověka, s nímž mohou obchodovat, si věc znovu rozmýšlejí. Ti, jimž Putin kdysi učaroval, jej dnes veřejně plísní.

Putin palbu opětuje a obviňuje Západ, že se snaží Rusko oslabit a roztříštit. Vzhledem k tomu, že politici na Západě jej přirovnávají k Mugabemu či Mussolinimu, Putinovi kremelští spolupracovníci připomínají zastánce appeasementu z Mnichova, kteří se snažili vytlačit Hitlera na východ. Putin sám kdysi Západ obvinil, že se snaží přesměrovat do Ruska muslimský radikalismus.

Proč tak ostrá změna tónu? V počátcích se většina národů vyprošťujících se z komunismu téměř instinktivně obrátila ke svému těsně předkomunistickému období. Pobaltské státy oživily své ústavy ze 30. let, Arméni a Ázerbájdžánci vzkřísili své politické strany z konce druhé dekády 20. století a z východní Evropy, s výjimkou Východního Německa, které se znovusjednotilo se Spolkovou republikou, se rázem opět stala Mitteleuropa.

Oživování minulosti bylo velkou obavou Západoevropanů a Američanů, kteří měli strach z opětovného propuknutí historických nenávistí a třenic, které v bývalé Jugoslávii skutečně vystoupily do popředí. Tyto obavy byly oporou dvojího rozšíření, NATO a Evropské unie.