4

Pavouk financí

LONDÝN – Globální systém finanční regulace je mimořádně složitý. Částečně i proto ho málokdo chápe. Abych ho vysvětlil svým studentům v pařížském ústavu Sciences Po, vymyslel jsem diagram, který znázorňuje spojení mezi různými orgány zodpovědnými za různé složky dohledu. Obvodová deska proti němu vypadá jednoduše.

Mnoho lidí projevuje jiskřičku poznání při zmínce o Basilejském výboru pro bankovní dohled, který stanovuje kapitálové standardy pro banky. Možná také slyšeli o Bance pro mezinárodní vypořádání, což je centrální banka centrálních bank, při níž Basilejský výbor působí. A v určitých kruzích znají podle názvu i Mezinárodní organizaci komisí pro cenné papíry (IOSCO), která stanovuje standardy pro regulátory burz a cenných papírů. Jakmile se však dostanete k Mezinárodnímu sdružení pojišťovacích dohlížitelů, uvidíte už jen zachmuřená obočí.

Existuje i mnoho dalších uskupení. Mezinárodní rada pro účetní standardy (IASB) dělá zhruba to, co by se podle názvu dalo očekávat, ačkoliv Američané její standardy nepoužívají, i když jsou členy komise – a aby se to pletlo ještě víc, nesou tyto standardy název Mezinárodní standardy finančního výkaznictví. Z IASB však vzešly další výbory, které dohlížejí na audit. Dokonce existuje – trochu na způsob posledního románu Hermanna Hesseho Hra se skleněnými perlami – mezinárodní orgán auditující orgány, jež auditují auditory.

Název Krizového štábu finanční akce zní dynamicky, jako by šlo o tým rychlé reakce, který lze vyslat do problémové země. Ve skutečnosti jde o součást OECD, jež monitoruje zavádění standardů proti praní špinavých peněz. Proč patří k OECD, když má globální působnost, to je záhada, kterou dokáže málokdo vysvětlit.