Strach a nechuť v Rusku a Gruzii

Vítězství Michaila Saakašviliho v gruzínských prezidentských volbách bylo předvídatelným vyvrcholením listopadové ,,revoluce růží", která donutila Eduarda Ševarnadzeho k rezignaci po více než deseti letech u moci. Mnohem složitější otázkou je, co má Rusko jako severní soused Gruzie očekávat od triumvirátu Saakašviliho, Nino Burdžanadzeové a Zuraba Žvaniji.

Rusko navzdory své postsovětské malátnosti ovlivnilo vnitřní rozvoj Gruzie téměř ve všech ohledech - včetně Ševarnadzeho rezignace, již zprostředkoval ruský ministr zahraničí Igor Ivanov -, takže jeho pohled na nové gruzínské předáky má zásadní geopolitickou důležitost. Gruzínská trojice lídrů označuje dvoustranné vztahy za vysokou prioritu a v Rusku také žije široce rozšířená naděje, že jejich vítězství napomůže ozdravit vazby mezi oběma zeměmi.

Občasná předchozí protiruská vyjádření této nové generace předáků ovšem probouzí i znepokojení a existují obavy, že by prezident Saakašvili mohl zahájit válečnou operaci s cílem přivést zpět pod tbiliskou správu odštěpené republiky Abcházii a Jižní Osetii. Jak to v Rusku vyjádřil arcinacionalista Vladimír Žirinovskij: ,,Ševarnadze pořád aspoň byl náš člověk," zatímco noví předáci ,,zatopí Abcházii a Jižní Osetii krví."

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/AaSsAEj/cs;