0

Jak vymýtit Mušarafova ducha

CAMBRIDGE – Po nedávných svobodných volbách se Pákistán politicky vzmáhá. Euforie, která přišla s koncem Mušarafovy éry, však vyprchává, neboť před novou vládou stojí nelehká rozhodnutí.

Na rozdíl od Iráku a Afghánistánu není demokracie v tomto šedesát let starém státě ničím novým, avšak etnická štěpení, slabé instituce a náboženský extremismus na severu ho trvale destabilizují. A zatímco se nová vláda „zabydluje“ a stanovuje si priority, musí Západ v čele se Spojenými státy přehodnotit dopad svého předchozího přístupu k Pákistánu.

Nový pákistánský premiér Júsuf Gílání je ostřílený politik a především má sufijské rodinné kořeny, což je vzhledem k sufijské tradici tolerance dobré znamení. Ve svém inauguračním projevu jednoznačně deklaroval, že boj s terorismem je prvořadou prioritou, a jeho prvním rozhodnutím bylo propustit z domácího vězení soudce, které Mušaraf zbavil funkcí. Opadnutí děsivé vlny sebevražedných útoků po nástupu nové vlády k moci je neméně povzbudivé.

Líbánky se však chýlí ke konci. Přímo v Gíláního rodném Multanu zaútočili výtržníci na vládní úřady a banky, aby protestovali proti výpadkům elektřiny. Dva dobře známí opoziční politici, jeden bývalý premiér provincie a jeden ministr předchozí Mušarafovy federální vlády, byli veřejně zbiti, což vyvolalo pochyby o schopnosti vlády kontrolovat právo a pořádek v zemi.