15

Peníze za nic

BRUSEL – Zdá se, že se rozvinutý svět pohybuje směrem k prostředí s dlouhodobě nulovou úrokovou sazbou. Ačkoliv nechaly centrální banky USA, Velké Británie, Japonska a eurozóny sazby na nule již několik let, vnímání toho, že šlo o dočasnou odchylku, způsobilo, že středně a dlouhodobé sazby zůstaly velké. To se ale možná změní, zejména v eurozóně.  

Striktně vzato, nulové sazby jsou pozorovány pouze u nominálních, střednědobých dluhů, na které se nahlíží jako na bezrizikové. Napříč eurozónou jsou ale sazby blízko nule – nebo dokonce záporné, u zásadních podílů vládních dluhů – a očekává se, že takto nízké nějakou dobu zůstanou.

Například v Německu budou až pět let úrokové sazby na veřejný dluh záporné, poté jen lehce kladné, což bude ve výsledku znamenat vážený průměr nula. Japonské prostředí s téměř nulovou hodnotou úrokových sazeb již zjevně není jedinečné.

Jistě, program nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou může dočasně potlačovat úrokové sazby, ale jakmile tyto nákupy příští rok skončí, sazby opět porostou. Nezdá se ale, že by si to mysleli investoři. Výnos německého 30letého dluhopisu je méně než 0,7%, což naznačuje, že očekávají trvání ultra nízké sazby dlouhou dobu. Mnoho emitentů také prodlužuje strukturu splatnosti jejich úpisů, aby je udrželi na současných sazbách, které již o mnoho níže jít nemohou (ale mohly by se teoreticky výrazně zvýšit).