Evropské mýty, evropské pravdy

Po staletích významných objevů ve vědách, námořní plavbě a strojírenství se kontinentální Evropa na počátku 20. století pustila do rozsáhlé modernizace sociálních podmínek. Světlo dne spatřily nové hospodářské politiky a instituce. Stála za nimi víra, že racionálněji a lidštěji zorganizovaná ekonomika přinese vyšší produktivitu a mzdy, větší uspokojení z práce, nižší nezaměstnanost, širší účast a menší chudinské čtvrti.

Dnes má Starý kontinent takovou tržní ekonomiku, ve které sice existuje soukromé vlastnictví podniků, která se ale v mnoha aspektech liší od řady jiných tržních ekonomik, například od ekonomiky USA.

Charakteristická kontinentální ekonomika je volně uspořádána kolem korporatistického modelu, který v Evropě vznikl v meziválečném období (1919-1939). Jde o tripartitní systém velkých korporací s malým počtem akcionářů, velkých odborářských organizací a rozsáhlé byrokracie, která je prostředníkem konfliktů a která vstupními bariérami, licencemi a standardy, kontrolou velkých bank, zlatými akcemi a v některých zemích také klíčovými státními podniky stojí v cestě změnám.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/VsZ46sI/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.