0

Evropská diskriminace před soudem

K čemu jsou evropské smlouvy usilující o zajištění rovnosti všech občanů před zákonem, když se celé skupiny lidí potýkají se systematickou diskriminací? Tak zní otázka, na kterou bude tento týden hledat odpověď Evropský soud pro lidská práva (ECHR). Jeho Velký senát skládající se ze 17 soudců se totiž začíná zabývat odvoláním proti původnímu rozhodnutí, které odmítlo žalobu proti diskriminaci vůči Romům ze strany vzdělávacích organizací v České republice.

Všechny evropské země jsou členy Rady Evropy, všechny podepsaly Evropskou úmluvu o lidských právech, 39 ze 46 členských států přijalo Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin a 14 z nich ratifikovalo i Protokol č. 12 o zákazu diskriminace. Životní podmínky mnoha Romů přesto zůstávají otřesné.

Ačkoliv poslední zprávy, které v roce 2006 zveřejnili Evropské monitorovací centrum pro rasismus a xenofobii a komisař Rady Evropy pro lidská práva, zaznamenávají jisté zlepšení, zároveň z nich vyplývá, že životní podmínky Romů stagnují, pokud se přímo nezhoršují. Romové jsou i nadále oběťmi diskriminace v oblasti přístupu k bydlení, zdravotní péči a vzdělání, a to navzdory značnému místnímu úsilí z popudu a s podporou Rady Evropy.

Diskriminace v přístupu ke vzdělání je obzvláště závažná vzhledem k tomu, jak hluboký má dopad na životní vyhlídky obětí. V nejkrajnějších případech je segregační již samotný vzdělávací systém: izolované školy v odlehlých osadách, zvláštní třídy pro romské děti v běžných základních školách a nadměrně vysoký podíl Romů ve třídách pro děti s poruchami učení.