15

Minskyho hádanka eurozóny

BRUSEL – Neúprosně nízká inflace činí Evropské centrální bance starosti. Ale její reakce – v zásadě pouze více kvantitativního uvolňování – by se jí mohla vymstít a to v podobě zhoršené nerovnováhy a tvorby vážné finanční nestability.

Headline index spotřebitelských cen momentálně v eurozóně osciluje okolo nuly a dokonce i inflace zůstává pod 1% - daleko od uklidňující hranice ECB na úrovni 2%. Zatímco nové kolo slabosti globálních cen komodit dříve v tomto roce k těmto hodnotám přispělo, nevysvětluje to slabost v dlouhodobých očekáváních inflace, které se od března zlepšila jen málo, když ECB začala s programem nákupu dluhopisů ve výši masivních 60 miliard dolarů měsíčně.

Nicméně místo aby přehodnotila svou strategii, zvažuje ECB zdvojnásobení: nakoupit ještě více dluhopisů a snížit svou referenční úrokovou sazbu ještě dále do negativní oblasti. To by byla vážná chyba.

Uvolněné úvěrové podmínky a nižší úrokové ceny by měly podpořit růst stimulací investiční a spotřebitelské poptávky. V jádru eurozóny – zemích, jako je Německo či Holandsko – je úvěrů dostatek a úroková sazba byla blízko nule již nějakou dobu, takže nikdy příliš neexistovala šance, že by nákupy dluhopisů měly zásadnější dopad. A opravdu, nedávná předpověď Evropské komise ukazuje, že se výdaje v podstatných zemích nezvýšily jako důsledek opatření ECB; externí přebytek Německa ve skutečnosti zvýšil.